Skip to content →

Zhodnocení 4. semestru na FIT VUT

Čtvrtý semestr má docela nepříjemnou pověst. Prý hlavně kvůli tomu, že studenti musí neustále řešit nějaké projekty. V mém případě (pokud beru projekt do IDS jako jeden), tak jich bylo dohromady 7, což mi nepřijde jako nějak závratné číslo. Celkově mi tenhle semestr přišel docela v pohodě a poprvé můžu říci, že zde byly samé zajímavé předměty, co mě bavili. Nicméně se to bohužel na mém studijním průměru moc neprojevilo – skončil jsem s průměrem 2,448. To je sice o trošku lepší než minulý semestr, ale pořád docela hrůza. Mírné zlepšení se projevilo i na mém „postavení“ v rámci ročníku, kde jsem se v tomto semestru umístil na 132. – 134. místě ze 198 lidí, co úspěšně zvládli všechny předměty. Úspěšnost studentů v tomto semestrů byla tedy +- stejná jako v semestru minulém.

Hodnocení
Předmět Počet bodů Známka
Databázové systémy 58 E
Počítačové komunikace a sítě 66 D
Principy programovacích jazyků a OOP 63 D
Základy počítačové grafiky 60 D
Základy umělé inteligence 53 E
Seminář Java 100
Síťová kabeláž a směrování (CCNA1+CCNA2) 97 A

IDS – Databázové systémy

Na tento předmět jsem byl mnoha kamarády z třetího ročníku upozorňován. Důvodem nebyl (překvapivě) projekt, ale zkouška, který je prý čím dal tím těžší. Nicméně ze začátku semestru mi ta látka přišla vcelku přístupná – nějaké malé zkušenosti s SQL jsem již měl, a něco málo matiky mi taky nedělalo problém. Později už to bylo trochu složitější, ale za celý semestr jsem v tomto předmětu nenarazil na „nepochopitelnou“ látku. Na přednášky jsem sice nechodil, ale pravidelně jsem si projížděl oporu – až na pár překlepů v ní nejsou žádné chyby, a je zde přehledně popsána celá látka. Má sice dohromady něco málo nad 200 stran, ale pokud ji člověk otevře dříve než den před zkouškou, tak si myslím, že je to ideální zdroj na učení. A když jsem si při učení na (půl)semestrální zkoušku pouštěl záznamy přednášek, tak jsem zjistil, že ty byly taktéž kvalitní – oběma přednášejícím šlo rozumět a celkově jejich výklad byl pochopitelný. Někteří moji kamarádi oceňovali, že výklad garanta předmětu, pana docenta Zendulky, si jde bez problému pouštět i dvojnásobnou rychlostí. Toto osobně nechápu, neboť mně standardní rychlost (popř. v určitých pasážích 1,5x) plně vyhovovala.

Je zde akorát jeden skupinový (pro dvojice) projekt, který je ale rozdělen do pěti části a je z něj dohromady 29 až 34 bodů. Cílem projektu je návrh a implementace relační databáze na určité téma. Dobré je, že téma a návrh lze převzít z projektu do IUS  z prvního semestru, takže první část projektu je téměř bez práce. Obsahem dalších částí projektu jsou SQL skripty od vytvoření databáze přes selekce až po triggery a procedury. Každá část projektu byla tak na jedno odpoledne, takže nic hrozného. S kolegou jsme ten projekt nějak přehnaně nehrotili, takže pár bodů jsme ztratili.

Půlsemestrální zkouška měla být podle pověsti super těžká, respektive super přísná, co se týče bodování. Pár mých známých mi říkalo, že z toho měli maximálně 4 body z 15. Já jsem se spoléhal na projekt, takže jsem se na půlsemestrální zkoušku učil jenom tak zlehka. Prošel jsem si záznamy týkající se SQL selectů, připomněl si tvorbu ERD a trochu projel oporu. Na samotné půlsemce mě pak nic vyloženě nepřekvapilo – ERD byl docela v pohodě, SQL příkazy byly vcelku jednoduché (tedy až na to joinování, to rozepisovat je peklo) a zmátla mě akorát relační algebra, u které jsem vymyslel, kdo ví co. Stačilo to nakonec na 8 bodů, s čímž jsem byl velice spokojený.

Ze zkoušky jsem měl docela respekt. Po celé léta se sice za nejtěžší předmět tohoto semestru označuje IPP, ale když jsem zkoumal grafy úspěšnosti z minulých let, tak jsem zjistil, že za posledních několik let úspěšnost u IDS klesla na cca 2/3, což je stejně jako u IPP. To mě tedy donutilo se na IDS učit celé…3 dny. Z prvního termínu jsem odcházel znechucen, protože tam byla otázka na relace, která se podle garantových slov na přednášce neměla objevit na žádném letošním termínu. Zbytek otázek byl docela podle očekávání – normalizace, nějaké selecty, B+ strom a zbytek teorie. Nicméně byla zde jedna velká zrada a to v podobě relace. Né, že by to byla nějak náročná otázka, ale přímo na přednášce říkal, že se ta otázka na semestrální zkoušce neobjeví a stejně tam byla. Doufal jsem, že z toho bude potřebné minimum 20 bodů, ale nakonec to nevyšlo a bylo z toho pouhých 11 bodů. Když jsem se byl pak na písemku podívat, tak jsem zjistil, že mi nebylo uznáno skoro nic z teorie. Ale musím uznat, že i když to bylo hodnoceno velice přísně, tak bylo to férový. Naštěstí na druhý termín jsem se už naučil o něco lépe, ale i tak jsem po zkoušce stresoval, že se budu muset jít i na třetí termín. Naštěstí mě moje intuice zklamala a napsal jsem to na 25 bodů, v součtu jsem měl 58 bodů a tedy E.

IPK – Počítačové komunikace a sítě

Název předmětu plně vystihuje jeho obsah, osobně jsem se IPK ani nebál, ale ani jsem se na něj nijak netěšil. Nicméně hned ze začátku mě potěšilo, že jak jsem si projížděl staré slajdy z přednášek, tak většinu pojmů jsem už tak nějak znal. Proto jsem ani neviděl důvod chodit na přednášky a pouštěl jsem si akorát jeden nebo dva záznamy, a to pouze k pochopení určitých algoritmů. Nicméně samotný výklad mi přišel docela srozumitelný, a kdybych měl čas, chuť, náladu a tak, tak bych na přednášky asi i chodil. Fyzicky jsem byl tak akorát na poslední bonusové přednášce, protože každý, kdo na ni byl, dostal tři body. Zde byly tři hosté – zástupce peering uzlu NIX.CZ, zástupce společnosti Master Internet, která se věnuje datacentrům a zástupce společnosti Netbox, brněnského poskytovatele Internetového připojení. Tato přednáška nebyla špatná, nicméně v jednu chvíli tam byl takový nával informací, že jsem se vůbec nechytal. Hodně mi v předmětu chyběla přehledná studijní opora, neboť slajdy byly docela zdlouhavé a nepochopitelně velké – dohromady měli asi 80 MB. A komunikace se studenty taky docela váznula – každé zadání projektu bylo velice strohé a někdy trvalo i týdny, než jsem se na fóru dočkal odpovědi na můj dotaz. Stejně tak ani nebylo pořádně jasno, jestli je v předmětu nějaký zápočet a pokud ano, tak kolik bodů.

Byly zde dva projekty v jazycích C/C++ a týkali se hlavně socketů. V prvních projektu šlo o letmé nastudování HTTP a vytvoření klienta pro jednoduché stahování souborů. V druhém projektu šlo naopak o vytvoření vlastního protokolu, neboť jsme měli vytvořit program pro klienta a server s podporou přenášení souborů mezi oběma stranami. Jelikož jsem byl už před začátkem semestru upozorněn, že projekty se na 99 % budou týkat socketů, tak jsem si je nastudoval ještě před začátkem semestru. To vedlo k tomu, že projekty mi nedělaly žádné větší problémy, akorát mě trápilo samotné C++. A následně mě trápili i „borci“, co mě pak bombardovali dotazy, když na základě moji aktivity na FB viděli, že mám nastudováno. Z projektů jsem měl dohromady 26 bodů z 30 možných, takže docela pohoda.

Dále zde byly tři laboratoře dohromady za 15 bodů, které mi přišli docela zajímavé. Hodně se mi líbila jejich organizace, kdy jsme si každý cviko mohli vybrat jiný problém, nebylo problém si cvika přehodit a dokonce nakonec se konali i náhradní cvika pro ty, co někde chyběli a chtěli si to dohnat. Samotné cvika mi zas tolik nedali, neboť část věcí jsem měl už procvičeno z I1C, nicméně na hackování WEP wi-fin budu v dobrém vzpomínat ještě dlouho. Získat všechny body nebylo vůbec obtížné, stačilo se snažit, neboť cvičící byli velice ochotní. Získal jsem tedy plný počet bodů a ke zkoušce jsem šel se 44 body.

U té jsme se asi dva dny před prvním termínem dozvěděli, že u ní není žádné minimum. Stačilo mi tedy semestrálku napsat na 6 bodů z 55, což nebyl žádný problém. Ale i tak jsem se na zkoušku docela učil, protože jsem chtěl mít v tomto semestru aspoň jednu dobrou známku z povinného předmětu a IPK mi přišel jako ideální adept. Bohužel to tak úplně nevyšlo, a tak jsem měl nakonec jen 22 bodů, celkem tedy 66 bodů a D.

IPP – Principy programovacích jazyků a OOP

IPP byl největším strašákem semestru. Náročné projekty, těžká půlsemestrálka a ne úplně snadná zkouška. Taková je pověst a musím uznat, že všechno z toho je pravda. Jak již název předmětů napovídá, tak obsahem předmětu je obecný přehled o programovacích jazycích, kde je největší důraz kladen na objektové programování. S OOP jsem se už letmo setkal, navíc jsem si četl o principech OOP nějakou knížku, takže jsem nějaké základní vědění měl. Ale stejně jsem se hodně zapotil.

Systém projektu je zde unikátní. V tom dobrém slova smyslu. V předmětu jsou dva projekty, ale student si vybírá oba najednou z dohromady osmi variant kombinací. Každoročně se mění i jazyky, ve kterých se dané projekty mají programovat. Tento rok to vyšlo na PHP 5 a Python 3. Dále je zajímavostí to, že stejně jako v IFJ, i zde je několik týdnů před deadlinem projektu pokusné odevzdání, kde je po vyhodnocení výstupem v jakém procentuálním rozmezí se dané řešení pohybuje. A aby toho nebylo málo, tak jsou dostupné i vzorové testy, které sice nejsou moc obsáhlé, ale člověk si na nich může ověřit, že správně pochopil zadání a formát výstupu.

Co se týče už samotných projektů, tak já osobně jsem měl variantu XQR+SYN (XML Query v PHP 5, Zvýraznění syntaxe v Pythonu 3).  V prvním projektu bylo úkolem filtrovat XML soubor pomocí zadaného dotazu, který se podobal dotazům z SQL.  Nejtěžší bylo paradoxně zpracování argumentů a samotného dotazu, protože těch kombinací bylo skutečně hodně – v zadání byly tyto dotazy definované pomocí LL gramatiky. Samotná práce s XML mi přišla jako docela sranda, neboť PHP má na práci s XML vestavěné knihovny, které jsme mohli použít (a dokonce byly explicitně zmíněny v povolených knihovnách na wiki). Měl jsem sice nějaké pochybnosti o 100 % mého projektu, nicméně pokusné odevzdání mě ujistilo, že to není zas tak špatný – pohyboval jsem se v rozmezí 50-80 %. To mi přišlo sice docela široké (50 % je málo, 80 % ideál). V kódu jsem tak upravil pár chybiček, docela rychle sepsal dokumentaci a odevzdal jsem. Nakonec jsem měl 7 bodů z 10, s čímž jsem byl spokojen.

Druhý projektem bylo zvýraznění syntaxe. Byl zadaný nějaký vstupní soubor a poté nějaký soubor se syntaxí, který označoval pomocí primitivních regexů, jak se mají určené úseky textu obalit o definované HTML tagy(<b></b>,..). I přesto, že Python 3 mi sedl mnohem více než PHP 5, tak mi tento projekt přišel o dost složitější. Hlavně z toho důvodu, že jsem ho asi 2x musel celý předělávat, protože moje řešení měli nějakou „malou“ chybku, která ale nešla nějak jednoduše hotfixnout. U implementace jsem měl na výběr asi ze dvou „cest“ – buď to všechno vyfiltrovat nějakým hóódně dlouhým regexem, nebo pomocí stavového automatu. Nemám rád regexy, takže jsem si vybral stavový automat, jehož vymyšlení mi trvalo docela dlouho, a nakonec měl asi 200 řádků včetně komentářů a volných řádků, aby to pěkně vypadalo. Dokonce jsem se rozhodl implementovat jedno rozšíření, protože mi přišlo docela jednoduché. I tak mě ale ve výsledku překvapilo, když jsem dostal 11 bodů z 10. Ze standardní části jsem měl 9 bodů z 10, jeden bod jsem dostal za rozšíření a jeden ještě úplně navíc za moji aktivitu na fóru. Bylo to tak poprvé, co někdo bodově docenil moji aktivitu.

Půlsemestrální zkoušky jsem se docela bál. Bylo z ní totiž dohromady 20 bodů, což je fakt hodně. Ale na druhou stranu je zápočet 20 bodů z 40 možných, takže dobře napsaná půlsemestrálka znamená, že není nutno se tolik soustředit na projekty. Mým cílem bylo, jako tradičně, napsat ji aspoň na 1/2 bodů, tedy 10. Učil jsem se asi dva dny a stejně jsem po písemce odcházel docela zklamaný – tipoval jsem, že dostanu tak 7 bodů. Naštěstí byla půlsemestrálka hodnocena docela mírně, a tak jsem měl nakonec rovných 10 bodů.

Ke zkoušce, kde bylo minimum 25 bodů z 60 možných, jsem šel s příjemnými 28 body. Nicméně věděl jsem, že to bude docela náročný, tak jsem se na to poctivě učil 3 celé dny a ještě jedno dopoledne k tomu. Mnoho lidí si stěžuje, že zde chybí materiály, ze kterých by se šlo učit. Pan docent Kolář totiž nezveřejňuje záznamy, dostupné tak byly jedině záznamy o OOP od pana doktora Křivky. Zbylou látku bylo nutné se učit z jiných zdrojů. Jak už to tak bývá, tak se na internetech vyskytuje mnoho studentský guide, které jsou ale pochybných kvalit. Já se rozhodl učit z dostupných záznamů a z opor (dohromady jsou tři). Panuje názor, že opory jsou zastaralé a nepoužitelné, nicméně s tím já nesouhlasím. Samotné principy programování se přece zas tak rychle nevyvíjí, aby 10 let staré opory byly dnes již nepoužitelná. Problém je spíše v tom, že jsou docela obsáhlé a lidem se to prostě nechce číst. Já si je poctivě přečetl, dokonce i během semestru a přišly mi solidní. Zkouška se ptala ve 3 odpoledne v pondělí. Ještě teď si pamatuju, jak jsem se poctivě učil celý víkend, a v pondělí jsem vstal a byl jsem už mrtvý. Nicméně jsem si říkal, že bych se měl ještě něco naučit, ale nevěděl jsem co, tak jsem napsal jednomu bro, ať mi něco nadhodí. Nadhodil mi 4 témata, z toho jsem se 3 naučil, a z toho dvě byly fakt i na zkoušce dohromady asi za 15 bodů. U samotné zkoušky jsem se tak hodně rozkecal, dokonce jsem si musel brát papír navíc, psal jsem snad až do úplného konce.  To nakonec vedlo na „pouhých“ 35 bodů, ale já jsem byl spokojený, měl jsem to už za sebou. Celkem tedy 63 bodů, tedy D.

IZG – Základy počítačové grafiky

IZG měl být podle doslechu jedním z lehčích předmětů. Navíc podle nějakých nových pravidel si jej mohli vzít i někteří prváci, takže bylo evidentní, že je to zvládnutelné. A podle toho vypadala i celkově moje příprava. Jak již název předmětu napovídá, tak se zde probírá grafika z pohledu programátora. To krom plno nových pojmů znamená, že je zde i relativně velké množství (jednoduché) matiky. Tedy pro mě byla jednoduchá, ale měl jsem pár spolužáků, kteří se v tom ztráceli. První půlku semestru se řešila 2D grafika, poté se plynule přešlo do 3D grafiky. 2D grafika mi přišla docela jednoduchá a zajímavá, u 3D jsem se už trošku zapotil.

Každé dva týdny byly cvičení, na kterých bylo úkolem procvičit si látku z přednášek ve formě doprogramování nějakého programu. Kostra programu byla už hotová, vždy tedy stačilo doplnit jenom pár potřebných funkcí. To bylo podle mě super, neboť se člověk nemusel babrat s „maličkostmi“, ale mohl rovnou řešit už konkrétní problém. Díky wiki předmětu se šlo na cvika fakt dobře připravit, když se k tomu přidalo pár kamarádů, co měla cvika dříve než já, tak úspěch byl téměř zaručen. Ze cvik bylo dohromady 18 bodů, mě ušel jeden jediný.

Od půlsemestrální zkoušky jsem nečekal žádnou zradu, tak jsem se na ni ani moc neučil. Sice oproti minulým létům měli být testové otázky nahrazeny „fulltexty“, nicméně jsem počítal s tím, že body naženu na projektu a cvikách. K půlsemce jsem šel s cílem získat celých 0 bodů. A za ideální stav jsem si označil polovinu bodů z půlsemky, tedy 6. Tolik jsem i získal, takže jsem byl nakonec nadmíru spokojen.  Nicméně samotné otázky nebyly vůbec těžké, kdybych se na to pořádně učil, neměl bych problém to napsat i na 10 bodů.

Projekt byl docela zajímavý. Cílem bylo doplnit do kostry modelu, která renderuje model, přidat nebo upravit funkce tak, aby byl projekt správně zanimován a byly na něj správně nanesené textury. V zadání je dost dobře celý problém rozdělen asi do šesti bodů, ve kterých jsou docela velké nápovědy, takže člověk není nikdy úplně ztracen. Nicméně i tak to byla docela fuška, a nebýt pár rad kamarádů, asi bych nad tím strávil mnohem více času než jenom pár dní. Ve výsledku jsem měl 17 bodů z 18, s čímž jsem byl spokojený.

Učit na zkoušku se mi vůbec nechtělo, a tak jsem tomu dal dohromady asi jenom jeden den s tím, že to „musí stačit“. Což je možná škoda, neboť až na chybějící poslední dvě kapitoly v opoře mi přišlo, že jsou zde suprové materiály. Slajdy byly sice docela velké, ale docela podrobné, opora byla dobře stravitelná a i přednášky byly docela zajímavé. Nicméně i tak mi den učení na zkoušku tak úplně nestačil, neboť jsem první termín failnul. Minimum bylo 20 bodů z 52 a já jsem měl pouhých 18. Nicméně jsem věřil, že moje písemka nebyla úplně mimo, a tak jsem se rozhodl, že půjdu na konzultace/reklamace písemky. Byly dva termíny, z toho jeden mi nevyhovoval a druhý z nich byl asi 3 hodiny po jejich oznámení. Hned jak jsem se to dozvěděl, tak jsem tedy začínal rozpomínat, co že to vlastně bylo na té písemce. Trochu jsem si to prošel a šel jsem tedy na konzultace. Tam vzhledem k mým předchozím úspěchům (projekt, cvičení) garant usoudil, že nejsem úplně hloupej a dal mi šanci znovu vysvětlit látku, kterou jsem na písemce úplně správně nenapsal. Uznal můj výklad, řekl mi, že se neumím moc dobře vyjadřovat a dal mi tedy chybějící dva body. Nakonec jsem měl tak potřebné minimum a ve výsledku rovných 60 bodů, tedy D.

IZU – Základy umělé inteligence

O IZU jsem na začátku semestru věděl jenom jediné – pracuje se zde s Prologem a Lispem, což jsou programovací jazyky, o kterých jsem slyšel až v souvislosti s IZU. Jinak jsem netušil, co mě vlastně čeká. Nakonec jsem byl příjemně překvapen učivem a zklamán garantem předmětu. Náplní předmětu jsou tak základní algoritmy používané u umělé inteligence, poté Prolog+Lisp a na závěr i něco málo o počítačovém viděním.

Za celý semestr je dohromady 7 cvik, ze kterých je dohromady 20 bodů. Zajímavostí je, že ty body nejsou rozloženě rovnoměrně -již si nepamatuji přesné bodové rozložení, nicméně z některých cvik byl snad pouze jeden bod a z některých až 3 body. Nicméně samotné cvičení nebyly vůbec špatné. Procvičovali se na nich příklady (a ke konci i programování), které se probrali na přednáškách. Stačilo si tak vždy před cviky najít alespoň hoďku na přečtení a pochopení látky. Já jsem to vždy úplně nehrotil, a tak jsem měl nakonec z 20 bodů celých 14 bodů, což mi bohatě stačilo.

A 14 z 20 bodů jsem měl i u půlsemestrálního testu. Ten byl stavěný docela zajímavě – byly zde dva příklady po deseti bodech. Pokud tedy člověk vynechal nějaký algoritmus se slovy „to tam určitě nebude“ a on se tam se pak objevil, tak hned měl člověk o polovinu bodů méně. Já jsem naštěstí správně vytušil, co tam čekat, a tak jsem dopadl relativně dobře. Bylo nutné číst pečlivě zadání, neboť vynechání jediného slova mohlo způsobit solidní ztrátu bodů. Nicméně největší „zradou“ byla organizace z pohledu rozsazení. Ve většině předmětů jsou 2-4 skupiny a studenti obvykle sedí ob jedno míst, někdy i vedle sebe. Zde sice studenti seděli vedle sebe, ale bylo dohromady snad 9 skupin. Půlsemka tedy probíhala tak, že člověk přišel, sedl, počkal na „prezenčku“, kde musel správně najít svoje místo a zapamatovat si, jakou dostal skupinu podle zadané „matice“. Pokud se člověk spletl, tak v lepším případě dostal minusové body, v tom horším rovnou nulu.

Stejně hrozný systém byl i na řádném termínu, kde rovněž bylo plno skupin. Člověk se tak ve výsledku musel naučit fakt všechny algoritmy a základní programy v Lispu a Prologu. Na semestrálce bylo totiž dohromady 6 otázek a každá byla bodována za 10 bodů, dohromady bylo tak možno získat 60 bodů, minimum bylo 25. Vždy byla jedna otázka na Lisp, jedna na Prolog a zbytek byl defakto popis algoritmů. Učení algoritmů bylo mimochodem velice zajímavé, neboť dostupné materiály nebyly úplně ideální. A jelikož samotný garant byl docela „bručoun“, tak jsem i uvěřil příběhům, že lidem strhl body jenom proto, že to upsali úplně přesně ze slajdů. Konec konců i já osobně jsem zažil menší problém při opravování. Z písemky jsem totiž dostal 19 bodů, což mě nemile překvapilo. Když jsem si prohlédl podrobnější hodnocení ve wisu, tak jsem zjistil, že jsem z kódu v Lispu měl pěkných 0 bodů. Úkolem bylo vypsat poslední dva znaky řetězce, nebo něco velice podobného. Standardně se to „má“ dělat pomocí rekurze, já si pomohl trošku „pokročilejší“ funkci na převrácení řetězce, čímž jsem si danou úlohu zjednodušil. Nicméně to nebyl důvod, abych z toho měl nula bodů, tak jsem šel na reklamace. Tam pan docent Zbořil řekl, že to po mě nepřečetl, a že to vlastně ani nevypadalo moc dobře, takže se mu to ani nechtělo luštit. Naštěstí si to pak přečetl, uznal, že to bude fungovat a dal mi příslušné body, abych prošel. Nakonec jsem měl ze semestrálky rovných 25 bodů z 60, celkově  53 bodů ze 100, tedy E.

IJA – Seminář Java

Za Bc. studium na FITu je třeba absolvovat alespoň jeden z trojice předmětů IVH (VHDL), IJA (Java) nebo ICP (C++). VHDL jsem nechtěl, protože nemám moc rád HW věci, C++ taky ne, protože C už mám za FIT dost, tak akorát zbývala Java. V ICP i IJA (až na malé drobnosti) sdílí stejné zadání skupinových projektů, který se každý rok obměňuje. Nicméně vždy jde o naprogramování nějaké hry, tento rok se jednalo o reversi. Ke splnění předmětu je třeba udělat tři domácí úlohy a posléze i samotný projekt.

Domácí úlohy zahrnovali různé podúkoly, které se posléze hodily i do samotného projektu. Vlastně se dá říci, že po všech třech domácích úlohách už má člověk představu o vnitřní logice hry, stačí ji tedy poté dodělat a udělat celé grafické rozhraní. Rovněž bylo zajímavé, jakým způsobem byly domácí úlohy zadané. Dostali jsme vygenerované dokumentace jednotlivých tříd a metod a na jejich základě jsme je měli implementovat. Vcelku originální přístup, nad kterým jsem si ale nejenom já málem vytrhal vlasy. Ono totiž jenom se v té dokumentaci vyznat a pochopit, čim začít, trvalo i pár hodin… Dohromady z úloh bylo 20 bodů a já je samozřejmě pochytal všechny.

Samotný projekt jsme dělali ve dvou lidech, byla možnost ho dělat i ve třech, ale v tom případě by bylo třeba implementovat hraní po síti navíc, což nám nepřišlo moc výhodné. Protože tím více lidí pracuje na projektu, tím spíše vázne komunikace a je to celkově takové komplikovanější. O samotné náročnosti projektu asi nemůžu moc mluvit, protože větší část dělal kolega. Každopádně zaujalo mě, jak jednoduché je udělat nějakou funkční umělou inteligenci. A tím funkční myslím něco lepšího než že to sází náhodně. Dokonce mě moji AI i několik her za sebou porážela, než jsem vymyslel jednoduchý způsob, jak proti ní správně hrát. Když jsem si googlil nějaké cool AI, tak jsem zjistil, že se min. v jednoduchých implementacích používají právě ty algoritmy, které jsme se učili v IZU, což mi přišlo super. Projekt byl zakončený obhajobami, kde bylo třeba ukázat, že nám to funguje a tak. Prezentace probíhala tak, že jsem asi 5 minut v kuse mluvil, bugy nezmiňoval (i když šli vidět) a vlastně jsem ani nedal moc prostoru na hejty. I to vedlo k plnému počtu za projekt. Ve výsledku jsem tak dosáhl 100 bodů za předmět. Nicméně jelikož byl předmět pouze o zápočtu, tak z něj nebyla žádná známka.

I1C – Síťová kabeláž a směrování (CCNA1+CCNA2)

Druhý volitelný předmět v semestru, jehož název je téměř všeříkající. Jenom pro neznalé dodám, že CCNA1 a CCNA2 jsou certifikáty od společnosti Cisco. V celém předmětu se tedy pracuje s Cisco zařízenimi a půlsemka (CCNA1) a semestrálka (CCNA2) ověřují znalosti práce s nimi. Předmět je složen z přednášek, jejíž kvalitu nedokážu posoudit, protože jsem na ně nechodil. Znalosti z přednášek by se mi asi hodily, nicméně Cisco nabízí velice kvalitní internetovou akademii, navíc je k dostání různě po internetu velké množství kvalitních materiálů.

Krom dvou zkoušek, které jsou složené z teoretické (=testové otázky) a praktické části (zapojení a konfigurace zařízení), tak jsou zde i cvičení, kde jsou všechny potřebné věci procvičeny. Cvika byly každý týden, a nebyly moc náročné. Na každé z nich stačila příprava jednu dvě hodiny. Pokud se člověk na něčem zasekl, tak cvičící (v mém případě magistra Jana Skokanová, můžu doporučit) bez problémů vždy pomohla. Vše jsem v pohodě zvládnul, tak jsem ve výsledku měl celých 97 bodů, což vedlo na jediné A v tomto semestru.

Published in FIT VUT

13 Comments

  1. Dávid Dávid

    Zdravím,
    Tvoje zhodnotenia semestrov sú super. Spravíš aj pre 5. a 6. semester?
    Aby som vedel, načo sa tešiť 😀

  2. Посоветуйте начинающему, взял квартиру – опыта ремонта нет. В настоящий момент изучаю различные сайты, вот отыскал этот – это Может кто посоветует полезные порталы, где подробно все рассказано, либо что то подскажет, буду признателен.

  3. groumb groumb

    Орудует обманщик который разводит при заказе отдыха в киеве. Будьте внимательны, обманщик обманывает при оплате. Аморальный человек, по нему тюрьма плачет.

    Выглядит как пенсионер, зовут Андреем
    тел. (050) 150-14-33
    тел. (067) 902-67-38
    сайт: obolon.pp.ua

  4. Warrenarepe Warrenarepe

    Knave
    You could seize sight of offers on multilple internet sites as a replacement championing playing numerous sorts of cost-free depression video experience titles online in compensation dollars. In fact, in the occurrence that you, the guy appreciates that the entrap casino or gambling website on the actuate is legit and could stud far-off up getting trusted, which we’ve ahead long highlighted, that anything All Gambling Sites recommends Is certainly (of in front of)…. These video games transpire to be performed against the “brothel”, earning kale established to the undiluted truthfully that the probabilities are less in its favour. The disseminate symbols are really that anecdote because of the most reach-me-down ditch titles on the inception position gismo be phony video take up arms against, jungle jim, el dorado, gonzos column, starburst, avalon, gonzos repayment seeking, jack hammer, guns n roses, staggered ii, rainbow riches, nevada, casino stipulations, sicbo, american roulette, and whether to like your recommended games.
    The relaxation focuses customarily on corporation simulation: players be required to hunk gone away from three-ring circus layouts, realm pets, charter the demanded personnel and construct assorted stalls to save up up visitors happy. And certainly distinct obvious people such as JORDAN, Watch Cuban and idiosyncratic more mean recently entered a partnership with prominent Sportrader to mete out conclude details from games. In a inconsequential while, you may be sire diverse gratuity offers like plunk down unite profit, fix broadcast rewards or without qualification permitted rewards, no burgeoning payment rewards tender cash of the country rehearse reward. There is no method of “bailiwick” the slots, but there are numerous of means of proffer someone an acrimony at an famous win.
    You can withstand to place machines sooner than choosing the facial pellicle help of your alternatives you prefer control of in your palm. There are duration again players betting in the following paragraphs, and your kettle may also against unrestrained, or genuinely high. Show up via Microgaming, Jurassic Rider motor vehicle estate can be a 5-reel interval gaming with senseless winnings features and in-game design. Another rhyme is in enormous measure to connoisseur the stretch of the no payment zero download slots. You thinks seemly for scoop up a solicitation of lyric methods, that means it is undisturbed because of players worldwide. Actions betting sites furthermore own gained elevated tend come out into the multifarious gamblers and there are in actuality idiosyncratic sites both legitimate and unlawful.
    Be like to online allocate gizmo stratagem titles UK sites, we’ve go through online upward matter-of-fact lettuce, mod UK toe-hold paraphernalia soccer maniac games games, your recommended stretch video sprightly titles and a finished A-Z list. Most online encourage dispose machines do not requisite a slot to succession the periphrastic, which power be the endue clothing forth that gets about all players assessment about the game. Each to round of applause gambling the ruling class gratuity forth gives players with countless benefits. Currently every supermarket concatenation, waiting almost bedroom and be noised broadly the nuisance done commute has evolve into the one-off chances to order and attainment at your desired online casino.
    https://m3creativemedia.com/novaja-papka/der-book-of-dead-slot-17/

  5. Общий гороскоп на сегодня для Козерога.
    Сегодня звезды советуют Козерогам не стесняться учиться, открыто задавать вопросы, с долей юмора обсуждать свои тайные страхи с домочадцами, авторитетами, детьми и даже чужими людьми. Браться за новые дела нежелательно: маршрут, проложенный под влиянием сегодняшних настроений, не будет верным. Не стоит следовать готовым лекалам, пока вы их творчески не переработали и не применили к своей ситуации.

    Мы можем всегда: Цепи приводные втулочные однорядные по выгодной цене.

  6. По вашему заказу мы произведем любое литье из озвученных ниже цветных металлов, в том числе и нестандартное, или из сплавов с нестандартным химическим составом.ПОИНТ специализируется на литье бронзы и латуни в строгом соответствии с ГОСТ 493-79, 493-54, 18175-78, 613-79, 859-2001, 17711-93 и 15527-2004 Click here…

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *