Skip to content →

Zhodnocení 3. semestru na FIT VUT

Až na projekt do IFJ ve 3. semestru není nic extra těžkého.

Něco takového jsem několikrát slyšel od svých starších a zkušenějších kamarádů. A po úspěšném dokončení semestru s tím musím souhlasit. Několik věcí jsem sice úplně nevychytal, což se projevilo i na mém průměru a na umístění v ročníku. V době psaní článku jsem se s průměrem 2,58 (fuj) umístil na 151.-153. místě ze 194 lidí, co dali všechny předměty. Počet úspěšně studujících lidí pomalu ubývá, nicméně zatím se žádné obrovské čistky nekonaly. Nicméně oproti minulým semestrům mi už ty předměty začaly připadat cool, konečně jsme se dostali k zajímavým věcem.

Hodnocení
Předmět Počet bodů Známka
Algoritmy 68 D
Formální jazyky a překladače 58 E
Numerická matematika a pravděpodobnost 55 E
Návrh počítačových systémů 73 C
Signály a systémy 68 D
Desktop systémy Microsoft Windows 76 D

IAL – Algoritmy

Asi nejvíce kritizovaný předmět tohoto semestru. Důvod? Garant předmětu a jeho přístup ke studentům. Prof. Ing. Jan Maxmilián Honzík, CSc. vzhledem k počtu titulů je asi velice schopný člověk, nicméně minimálně co se týče algoritmů, tak zůstal někde v minulém století. Zatímco se na snad ve všech ostatních předmětech používá jako hlavní jazyk C, tak zde vévodí Pascal. Pascal mi přijde jako hnus sám o sobě, takže nemůžu posoudit, jak moc si ho pan profesor poupravil. Každopádně Pascal by se ještě dal přežít, ale ty učební materiály mi tento předmět docela znechutily.

Slajdy byly, jsou, a asi bohužel i budou úplně hnusné, o nějakém grafickém oddělení kódu od komentářů si může člověk nechat jenom zdát. Studijní opora je sice už graficky čitelnější, nicméně ty informace jsou tam podávány…docela divně. V mnoha případech jsem nedokázal na internetu najít stejný výklad algoritmů, některé kódy mi přišly napsány docela složitě, a plno věcí si člověk musel odvodit sám.

Samotná náplň předmětů mi přitom přišla sice nadprůměrná, ale mohlo být mnohem lépe. Probírají se zde základní algoritmy, nicméně mnohem raději bych byl, kdyby se místo všeobecného přehledu kladl spíše důraz na jejich efektivitu (asymptotická složitost). Viděl jsem nějaké přednášky z MIT, a ty mi přišli mnohem více cool. Nicméně obě domácí úlohy byly docela praktické – funkce a struktury, které jsme zde měli implementovat, jsme poté využili i v projektu do IFJ. Provázanost obou předmětů dokazuje i to, že krom dvou domácích úloh za 20 bodů je zde i 5 bodů za dokumentaci a dalších 10 bodů za obhajobu projektu do IFJ. Domácí úlohy jsem zvládl na plný počet, z dokumentace jsme měli 3/5 bodů a z obhajoby 9/10.

Z obhajob jsme měli docela strach, neboť kdybychom zde měli pana profesora, tak ten by se nás v kuse vyptával na algoritmy. A co jsme slyšeli, tak podle něj je správný pouze a jedině jeho vlastní výklad z opory. Naštěstí jsme v porotě měli pana doktora Křenu a pana doktora Křivku, kteří hodnotili férově, měli normální dotazy a ještě nám poradili, na čem bychom měli do budoucna zapracovat, co se týče prezentování.

Zbývá už se tedy rozepsat jenom o půlsemestrální a semestrální zkoušce. Na půlsemestrálku jsem se moc neučil, protože se mi prostě nechtělo. Nakonec jsem získal polovinu možných bodů, tedy 7, s čímž jsem byl spokojen. Semestrální zkouška byla horší. Jelikož dle starodávných pověstí se nejedná o příliš těžkou zkoušku, tak jsem se ani nijak extra neučil. A co jsem se učil, tak jsem stejně moc neuměl, protože oporu si šlo vyložit několika možnostmi. Minimum ze zkoušky bylo 20 bodů z 51 možných,  já jich získal 19. Šel jsem tedy na reklamace, kde jsem zjistil, že jsem reálně měl dostat tak 15 bodů, protože paní doktorka Burgetová hodnotila velice příjemně. Na první opravný termín jsem se připravil už trochu lépe, což vedlo k 29 bodům, celkově tedy k 68 bodům a D.

IFJ – Formální jazyky a překladače

IFJ je, co se týče přístupu ke studentům, na tom přesně naopak. Propracované slajdy, slušná sbírka příkladů, demonstrační cvičení o látce, kterou si studenti mohli sami vybrat. Přesně takhle si představuji ideální přístup ke studentům. Nicméně i přesto jsem na přednášky nechodil, protože ta látka byla na mě docela náročná. Pan profesor Meduna sice vykládal docela barvitě a snažil se o co největší interakci se studenti, ale samotná látka mě prostě nebrala. Tedy v zásadě byla docela zajímavá, ale vážně jsem neměl sílu na to, abych hodinu-dvě v kuse poslouchal výklad plný matematických definic.

Projekt do IFJ, interpret imperativního jazyka IFJ15 (HODNĚ osekané C++) by si zasloužil celý svůj článek. Nicméně zrovna tenhle skupinový projekt pro 5 lidí jsem moc nevychytal, a rozhodně nemám v plánu si tu nějak dlouze sypat popel na hlavu. Chtěl jsem na látku týkajícího se projektu podívat již o prázdninách, nicméně nějak jsem se nemohl dostat před druhou přednášku. Vlastně doteď nechápu, jak si někdo z přednášek může odnést dostatek informací, které mu posléze pomůžou v implementaci projektu. Já to měl totiž přesně naopak – až když jsme nějak udělali projekt, tak jsem začal chápat, co se děje v přednáškách, což je samozřejmě úplně špatně. Nicméně za výsledných 9 bodů z 20 jsem velice vděčný.

Krom dokumentace k projektu tak už jenom zbývá půlsemestrální a semestrální zkouška. Půlsemestrální zkouška byla jednoduchá, svými 16 body z 20 jsem podal mírně nadprůměrný výkon. Stačilo se naučit pár definicí, jak se vytváří konečné automaty a něco málo z regulárních jazyků. Podobně to bylo i se semestrálkou, které jsem se docela bál, nicméně nakonec jsem ji napsal na 30 bodů z 55. Celkově jsem tedy měl 58 bodů, což stačilo na pouhé E.

INM – Numerická matematika a pravděpodobnost

Pro mnohé nejlehčí matematika v bakalářském studiu, pro mě osobně ta nejhorší. A to i přesto, že jsem na cvika měl pana doktora Fuchse, u kterého nebyl problém získat na cvičeních 20 a více bodů z 30. Osobně jsem získal 29 bodů, a to i přesto, že jsem se na každé cvičení průměrně připravoval tak hodinu a na přednášky jsem nechodil. Ale musím dodat, že jsem byl dokonce na první přednášce. Bohužel mě výklad velice nudil, a tak jsem se po hodině sebral a šel na oběd pivo.

Nicméně kdybych měl ze cvik pana doktora Nováka, tak bych na tom byl mnohem hůře. Ve svém okolí neznám nikoho, kdo by od něj měl na cvikách více než 20 bodů. Krom toho měl neustále potřebu se povyšovat nad studenty – po každém termínu zkoušky napsal docela obsáhlou aktualitu zdůvodňující, proč jsou studenti retardi a měli by se stydět za svoje výkony.

Jelikož na zkoušce nebylo žádné minimum, tak mi stačilo získat pouze 21 bodů ze 70. Nicméně i to mi dělalo docela problémy. Ze cvik jsem toho zas tolik neuměl a na zkoušce jsem byl hodně nervózní a dělal jsem fakt hloupé chyby. A už nikdy si nezapomenu na zkoušku vzít prázdné papíry na psaní…

INP – Návrh počítačových systémů

HW předmět. Říkal jsem si, že bude podobně jednoduchý a podobně zajímavý jako INC. Spletl jsem se v obojím. INP mi přišlo mnohem těžší než INC, ale zároveň bylo i mnohem zajímavější. Vlastně se jedná asi o nejzajímavější předmět tohoto semestru. Na přednášky jsem tradičně nechodil, protože jsem si říkal, že by mě nudili. Nicméně když jsem si je pouštěl při učení se na půlsemestrální a semestrální zkoušku, tak mi přišly docela zajímavé a bavily mě. Konečně mi ty hodiny a hodiny strávené nad učením HW věcí začaly dávat smysl. Materiály k předmětu byli docela slušné, akorát mě zaráželi české zkratky. Nemám nic proti češtině, ale mnohem logičtější a známější a vůbec celkově lepší mi přijde zkratka I/O (Input/Output) než její český ekvivalent V/V (Vstup/Výstup).

U půlsemestrální zkoušky jsme měli netradičně na výběr ze dvou termínů – ze středy a z pátku. Samozřejmě jsem si vybral ten dřívější termín, protože jsem žil v přesvědčení, že se to do středy zvládnu slušně naučit a že tak budu mít poté více času na ostatní předměty. Bohužel mi moje plány nějak nevyšly, polovinu věcí jsem se naučil až ráno před písemkou. Nakonec mi ale docela sedli otázky,  tak jsem to napsal na slušných 9 bodů z 15. Co jsem poté viděl otázky páteční skupiny, tak mi přišlo, že jsem to měli mnohem lehčí než oni.

Dále tu byly dva projekty, k jejíž vypracování bylo třeba mít zapůjčený Fitkit. Cílem prvního bylo vypsání vlastních iniciálu na displej, který byl dostupný pouze v CVT. Jsem rád, že jsem na projektu pracoval relativně brzy, protože pár dní před termínem odevzdání byly v CVT fronty i několik desítek lidí na tento displej. Z prvního projektu jsem měl plný počet bodů, tedy 13. Druhý projekt byl již mnohem náročnější. Pracoval jsem na něm před Vánoci, a asi bych ho ani nestihl, nicméně pan doktor Vašíček posunul termín odevzdání o tři dny, čímž jsem získal cenný čas. Nakonec mi to celé úplně dobře nefungovalo, nicméně můj hodnoticí evidentně čaroval, když jsem získal celých 18 bodů z 20.

Pak už jen zbývala zkouška, ze které jsem měl doopravdy strach. I když se jednalo o zajímavou látku, tak zde bylo neuvěřitelné množství informací, které student musel znát. Já se tedy zaměřil na ty podle mne nejdůležitější (a nejlépe pochopitelné) věci, což se mi ve výsledku vyplatilo – díky svým znalostem a dalšímu čarování hodnotících jsem dosáhl na 33 bodů z 52. To vedlo nakonec k 73 bodům tedy C. Paradoxně tak nejlepší známku v tomto semestru jsem měl z HW předmětu.

ISS – Signály a systémy

Ze signálů jsem měl od docela strach, neboť o obtížnosti tohoto předmětu jsem již toho slyšel docela dost. Již od záznamu první přednášky (osobně jsem se tam ani nepokoušel dojít) se to potvrdilo, měl jsem problémy vstřebávat informace z přednášky. Po třetí záznamu jsem to vzdal úplně, neboť jsem zjistil, že přednášku o délce 3 hodiny sleduji 5 hodin a stejně z toho nic nemám. Musím ale zdůraznit, že to není v žádném případě chyba přednášejícího – pana docenta Černockého, neboť jeho výklad je skutečně špičkový. Akorát to téma je skutečně náročné na pochopení.

Co 14 dní se konaly bodované cvičení. Jak to u většiny cvik bývá, tak i zde jim předcházela nelítostné refresh wars, kde se každý student snaží získat ten nejlepší termín. Mě se to svým způsobem povedlo. V termínu, ve kterém jsem chtěl být (středa odpoledne) jsem byl první. Dokonce několik hodin jsem tam byl jako jediný. To ale bylo způsobeno tím, že jsem si dal cvika v angličtině. Na cvikách se vždy probírali témata, které se probíraly na přednáškách. Jelikož jsem na přednášky nechodil a později jsem nesledoval ani záznamy, tak jsem zde míval menší problémy. Nicméně naše cvičící nebyla vůbec přísná, takže i přesto jsem si nakonec odnesl plný počet bodů (12).

Seznam rovnic do signálu… Asi si jej nechám na památku 😀 #signals #FIT #VUT #povolenytahak #isnimtobylotezke

Fotka zveřejněná uživatelem Miroslav Mirator Pavelek (@miratorek),


Půlsemestrální zkouška byla již mnohem horší. Učil jsem se na ni asi dva dny ze starých písemek, které jsou dostupné na stránkách předmětu. Nakonec to stačilo na 12,5 bodů, tedy přesnou polovinu. Semestrální zkouška byla o něco horší. I když mi stačilo minimum, tedy 17 bodů z 51, tak jsem se zkoušky bál. Po písemce jsem si říkal, že jsem asi prošel, že bych měl mít přesně 17 bodů. No nakonec z toho bylo pouhých 12,75 bodů. Ale jelikož mi to opravoval nějaký cizinec, tak se mi nechtělo jít na reklamace a hádat se s ním. Tak jsem se poctivě několik dní učil na druhý termín. Ten se mi už povedl mnohem lépe, na 31,325 bodů, takže jsem měl celkově 67,625 bodů, což mi stačilo na D.

 

IW1 – Desktop systémy Microsoft Windows

Tento semestr jsem měl jenom jeden volitelný předmět. Né, že bych se bál jich mít více, ale nic dalšího mě nezaujalo. Plno lidí je s IW1 nespokojeno, protože od něj očekává IOS ve Windowsáckém podání. Já jsem si naštěstí četl hodnocení jiných studentů, i samotnou anotaci předmětu, a tak jsem věděl, co od něj mám čekat. Hlavní náplní předmětu je administrace Windows – od jejich (hromadné) instalace přes uživatelské práva až po monitorování výkonu. Samotná látka mi přišla docela zajímavá, celé mi to přišlo to jako takový příjemný úvod do administrace Windows a věci s tím spojených.

Na přednášky jsem nechodil, neboť mi ke vzdělání (snad) plně stačili slajdy, materiály ke cvičením a samotné dvouhodinové cvičení. Ty probíhali stylem, že jsme na začátku cvičení dostali tak 10 minutový přednes o látce, a poté jsme podle již dříve dostupného pdf měli provádět nějaké úkoly. Poslední půlhodina cvičení byla vyhrazena na úkol bodovaný na 2 body. Při jeho kontrolování se nás cvičící navíc zeptala na něco málo z teorie, z čehož byly další dva body. Ve cvičením se mi docela dařilo, dohromady jsem získal 18 z 20 bodů.

Na půlsemestrální zkoušku jsem se moc neučil, protože jsem si říkal, že toho umím relativně dost, a nechtělo se mi učit všechny zkratky. Samotnou písemku jsem napsal sice na pouhých 12 bodů z 25 (testové otázky jsem docela doprasil), ale celkově jsem byl spokojen. Byla to asi ta nejzábavnější písemka, co jsem na FITu psal. Byla totiž plná zvířátek, a tak se tam objevovaly otázky typu:

Syslův bratranec se prokopal k distributorovi filmů do skladu a zkopíroval si je na svůj server. Sysel však chce ostatním zvířátkům v lese zpoplatnit přístup na tento server. Co musí udělat, aby tyto data nebyly dostupné ani po ukradnutí HDD?

Původně jsem chtěl místo obyčejné zkoušky udělat si MCP zkoušku, ale nakonec jsem se na ní vykašlal, neboť se mi nechtělo v době zkouškového zařizovat certifikát a domlouvat se na nějakém termínu. Proto jsem šel nakonec na obyčejnou zkoušku, která se skládala jak z teoretické, tak z praktické části. Na teoretickou část jsem se učil pár hodin, to samé na praktickou. To mi stačilo na 36 bodů z 55, takže jsem ve výsledku měl 66 bodů, tedy D.

 

Published in FIT VUT

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *